Sedíš jako zbytečný kus špíny u mne v suterénu v rohu místnosti u trubky která dříve vytápěla místnost nic nevidíš jen obrys mého prázdného trůnu a na stolku nedopité víno. Slyšíš klapání podpatků a můj hlas jak telefonuji, přicházím rozsvítím sáhnu po skleničce beru a odnáším si ji nahoru když zhasnu , dochází ti ze tady asi končí tvá cesta a že byla chyba mi psát . Nepiš ! Nechci tě! Nedělám lekce ! Jsem satan a jsem nasraná!