Co když ti ukážu, že strach je převlečenou slastí? Co když ti sundám masku všedností, touhy, studu a už se za ní nebudeš muset schovávat? Ukážes se mi v celé své kráse, prostosti a zvrhlosti. Dokážeš se mi odevzdat natolik, že se sebou necháš dělat věci, které bys jiným nedovolil? Ovezdáš mi sebe, svou důvěru a necháš se vést. O všem rozhodnu JÁ. JÁ budu divákem a ty hercem v mém scénáři. To ty mě bavíš, ne JÁ tebe. Ty jsi tu pro MÉ potěšení. To tvé je...druhořadé. Ty jdeš za mnou, ne JÁ za tebou. Ty chceš mou pozornost....a JÁ se chci bavit.