Plíce se ti plní o trochu méně. V pevném upoutání pomalu upadáš v zoufalství. Je to můj výdech, který dostáváš v pravidelných přídělech. Mělké nádechy a výdechy ti zamlžují plynovku, uši ti ale slouží dobře. To je přesně to místo, na které se zaměřím...povím ti zvrhlé historky z mého soukromí...Lápáš po dechu, ale i toužíš poslouchat dál. Přiměje tě tohle vydržet víc a být vděčný za vzduch, který ti foukám do plynovky?