Narodil ses, abys sloužil. S každým tvým krokem máš na mysli jen mně. „Co nakoupit? Maso, rajčata... – Ach, ta Paní Michaela.“ „Kam jsem to ještě chtěl jít? Nohy Paní Michaely.“ „Na chvilku se tu posadím na lavičku. Au! Bolí mě ještě zadek od výprasku Paní Michaely.“ „Zlato, jdu si zaběhat!" křičím na manželku, zatímco sotva chodím, od šoustačky obřím gumovým ptákem Paní Michaely. S každou další zprávou, kterou si vyměníme, s každou jednou lekcí, s každou další výplatou... se ti zapisuji hlouběji a hlouběji, najednou je pro tebe sloužit stejně přirozené jako dýchat. Skoro až tvé tělo a mysl vytvořili nové, speciální kručení, nepopsatelný pocit, který sužuje tvé tělo pokaždé, když jsi ode mě moc daleko, když jsi ode mě dlouho neslyšel, a především – když jsi mě dlouho neviděl. Přijď padnout k mým nohám, odevzdat mi tučnou sumu, takovou, která odráží mou dokonalost, nechat si plivnout do tváře, zpráskat zadeček, a pořádně zneužít. Je to jen tvoje rozhodnutí. Budeš dál bloumat světem jako duše bez těla, beze smyslu, nebo konečně přijmeš své jediné a pravé poslání? Ozvi se mi skrze email, Whatsapp nebo Telegram. Hovory cizích otroků nepřijímám.